78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (217.77.165.49) --- 28. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Co neni zakazano,je dovoleno.U vcelaru to plati l jinak,co je zakazano,na to kaslu a delam si co chci.To je mimo jine asi duvod namatkovych kontrol SVS,a s kosnicema to nejspis nema co delat...Na zaver prezentace pracovnika SVS jeste dovetek zdurazneny cervenou barvou: PROPASTNE ROZDILY V OBORNOSTI VCELARU ! Vystizne a pravdive.Dokonce veticka o preslechtenosti dnesnich vcelstev.Nase vedeni by nejspis nahodilo usmev jak po citronu,do onoho klise jak jsme dobri se to moc nehodi.No snad je to prvni zavan noveho vetru a rade takyvcelaru z nej zamrazi v zadech...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Klobouk dolů před takovým doktorem, možná že se doopravdy blýská na lepší časy řekl bych , kdybych byl nenapravitelný optimista a to zas nejsem. Prostě téměř 150 let vybíráme do chovu včel z hlediska přírodních zákonů zmetky a pak se divíme, že se hromadí problémy.Vždyť co v přírodě nemá vyvinut obranný a rozmnožovací pud nemá právo na život a i z těchto včelstev se tvrdou přírodní selekcí dočká dalšího jara tak stěží třetina. Pak je i odolnost vůči nemocem úplně jiná.Asi si každý musíme sáhnout do svědomí a začít trochu jinak. Hlavně se naučit chovat matky a sekat odělky jak Baťa cvičky z těch nejvhodnějších včelstev a žel tvrdě selektovat čili zabíjet včelstva která jsou nic moc a likvidovat ve vařáku jejich dílo. Což o to teoreticky je to snadné, ale v české kotlině s téměř nejhustčím zavčelením na světě prakticky nemožné. No uvidíme Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Pokud je řeč o moru, tak k nějaké odolnosti jsem zase skeptik Já. Protože si myslím, že kdyby byla, tak už by si včelaři před těmi 150 lety strčily do klátu včely morurezistentní, protože ta přírodní selekce má o hodně větší náskok než nějaký čas od začátku včelaření. Příroda určitě nečekala na člověka až tu odolnost z tý včely vyselektuje.
Selektovat včely s dobrým čistícím pudem je užitečné ve více směrech, ale je to také o tom udržet včely v síle, tam bude začátek odolnosti proti nemocem. Aspoň proti těm původním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Jednou z podstatných složek "odolnosti" proti nemocem je v přírodě prachobyčejné rozmnožování rychlejší než je rychlost šíření nákazy.
A rychlost šíření nákazy, jak známo, se zvyšováním koncentrace včelstev stoupá cca exponenciálně, zatímco se snižováním koncentrace včelstev klesá až k nule.

To je důvod, proč některé nemoci existují ve včelstvech "od nepaměti" a včely si na ně pořád nevypěstovaly odolnost.

Záleží na detailech. Jestli se nakonec ustálí stav určité odolnosti, že nemoc či parazit je ve všech včelstvech, ale likviduje jen něčím jiným oslabená včelstva a ostatní přežívají.
Nebo jestli se objeví oscilace. Období, kdy se nemoc rychle šíří kvůli poměrně vysokým hustotám včelstev a kdy většina včelstev vyhyne. A tím se rychlost šíření podstatně zmenší, nemoc utlumí a stáhne do nějakého ohniska. A období, kdy jsou včelstva zdecimována, jejich hustota je velice nízká a tak se nemoc nešiří. A včelstva se postupně množí, jejich hustota se zvyšuje až opět udeří nemoc a oscilace se opakuje.
Nebo v krajním případě nemoc zdecimuje téměř všechna včelstva a po odeznění jich zbude tak málo, že už populaci obnovit nestačí a ta tak vymře.

Pro včelaře to znamená, že by měl dělat co nejvíc oddělků a špatné co nejvíc brakovat. Ale taky by ty oddělky měly být geneticky různorodé, protože v přírodě taky nepřežívá výhradně potomstvo jen jednoho nejúspěšnějšího včelstva, ale přežívá potomstvo celého souboru těch nejúspěšnějších. Z úspěšnějších víc, z méně úspěšných méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Aleš Molčík (89.24.8.2) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
JosPr (217.77.165.49) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Rojeni je onen evolucni motor,diky kteremu prezila vcelstva do dnesni doby,obrana proti nemocem,novy zacatek na novem dile kazdy rok.Co se dokazalo zasobit na zimu,prezilo a predavalo geny dal.Pro vcelare je rojeni ekonomicka facka...Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede,jenom kdyz se o par dnu opozdim s pridanim bedny.Az komin 5-6 VN tyto choutky prekazi.Tato vcelstva maji prirozene sparene matky a kdyz srovnam barvu delnic oproti sedym delnicim F1,maji napadne zbarveny prouzek na zadecku do cervena.Primo to cinkne do oci v nekterych vcelstvech,jinde je mix delnic.Ze by trubci z F1 byli pomalejsi???JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (94.229.32.130) --- 30. 9. 2012
Re: ?

Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede, J.P.

Josef, ak by to malo byť tak ako ty dedukuješ vo svojich pozorovaniach, tak by to malo platiť aj u mňa a všade inde, no nemôžem to potvrdiť. Za 54 rokov som to nikdy nezaznamenal! Žiadne trúdy v normálnom včelstve v tomto a zimnom čase medzi včelami na podložke nenachádzam, chov trúdov vždy začína končí max. 15. 9 a končí koncom marca-brězna až začiatkom apríla-dubna. Aj teraz by si mohol prejsť všetkými 70 včelstvami a trúda nenájdeš. Je pravda, že pri tomto začiatku chovu trúdov sa niektoré včelstvo vyrojí. Chcem tým len povedať, že pri včelách nie nič isté, vždy sa do niečoho zamocú, čo my vždy nedokážeme pochopiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

"Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny. "

Za prvé co to je zavčelená krajina? Já tvrdím, že zavčelená krajina je taková krajina, kde ještě jednotlivá včelstva mají mezi sebou kontakty skrz nejdále létající jedince. Případně to je taková krajina, kde ty kontakty vzniknou po roce, dvou letech množení včelstev. Protože 2 - 4 generace včelstvo vydrží i když jsou nové matky oplozovány trubci bratry od téže matky.
Když vezmeme maximální dolet létavek 5 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 5 - 10 kilomerů čtverečních. Když vezmeme dolet trubců 15 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 35 - 50 kilometrů čtverečních.
když vezmeme kontakt po 1 - 2 letech pomnožení, je zavčelená krajina i tehdy, když pouhé jedno včelstvo připadá na 100 - 200 kilometrů čtverečních.
Zatímco dneska je kolik? V průměru, pokud si to dobře pamatuji, 10 včelstev na kilometr čtvereční, ale leckde je 100 i víc včelstev na kilometr čtvereční.

Při současném zavčelení se snad shodnem, že mezi všemi včelstvy vzájemně se vyměňují trubci i včely a tudíž nemoc či parazit přeskakuje ze včelstva na včelstvo. Tudíž důležitá je řeknemě "osobní" odolnost konkrétního včelstva. Plus navíc k tomu oslabené včelstvo je vyloupeno desítkami dalších včelstev, které si odnesou i masívní nákazu.

Při minimálním zavčelení je to jiné. Roje odletí nejspíš dostatečně daleko, takže když matečné včelstvo po odletu rojů zahyne třeba už v červnu na třeba varaózu nebo mor, je to už jedno. Roztoči varoa zahynou se včelstvem, přirodní dutina zamořená morem plodu bude s velkou pravděpodobností během relativně krátké doby jednotek let vyloupena, zničena či osídlena nějakým jiným "nájemníkem" , takže až se po nějakém roce nějaký roj dostane do blízkosti této dutiny, nebude včely lákat a nestane se tak zdrojem nového zamoření.

V rojích je koncentrace nákazy zmenšena. Spor moru plodu může být tak málo, že se včelstvo úplně očistí, roztoči varoa budou omezeni plodovou přestávkou a vlastním rojením,takže v roji jich bude málo. Na udržení včelstev stačí, když roj zesílí a nabere zásoby na zimu a druhý rok funguje tak do konce května, než udělá nejméně 1 - 2 další roje. Pak už zase klidně může zahynout.

A tohle by mohla zvládnout i včelstva se současnou odolností k varaóze i k moru. Víme, že včelstva neléčena na varaózu žijí dnes tak dva roky. Co se týká moru, podle všeho to rozhodně nefunguje tak, že jeden týden je zamoření malé, druhý týden je zamoření sporami střední, třetí týden propukne masívní klinika a čtvrtý týden je všechno mrtvé. Ty časové intervaly jsou v jednotkách měsíců, možná i co půl roku....

Takže při současném zavčelení je odolnost včelstev jednoznačně nedostatečná a musí se jim pomáhat uměle, aby přežily. Při minimálním zavčelení se dá očekávat, že současná odolnost včelstev by byla pro přežití dostatečná.

Tudíž by se nemusel ouvažovat jen o tom, jak zvyšovat odolnost včelstev. Ale třeba taky i o tom, jak chovat včelstva tak, aby pro přežití nemusela mít tak vysokou odolnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjekl (90.179.161.201) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

No vidíš, já mám jiný názor. Po Bond testech odešly nejrychleji dcery od IM, která měla reklamou i mnoholetým šlechtěním mít již hodně upevněný čistící pud. No možná měly ale byl jim vcelku na ..... .Naopak přežily včelstva překvapivě s úplně jiným původem. A tak se začneč ptát proč, protože jinak by ty hlavně šíleně drahé testy byly k ničemu. No a skutečně v tom hraje roli přirozené spáření a vitalita. Jestli tomu nevěříš, můj problém to není. Klobouk dolů před tím veterinářem, který poprvé pojmenoval něco kolem čeho ostatní chodí po špičkách a bojí se jen pomyslet! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Aleš Molčík (89.24.8.1) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Která linie to byla Rudolfe, co nejrychleji odešla? A na vitalitu, která souvisí i s ranným chovem matek, jako prevenci proti nemocem věřím. Už jste někdo viděl, aby nějaký neduživý mrzák měl první na jaře trubce? Já ještě ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (213.151.87.2) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Linii bych neřešil,to že tyto včely odešly jako první není seriozní důkaz a 8 kousků není žádné přesvědčivé množství. To že raný odchov matek znamená vitalitu včelstev jsem nikdy nenapsal a považuji to za pěknou pitomost. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

8 z 8 je 100% a když je na ně reklama o mnoholetém šlechtění na čistící pud? Pokud v tom prozrazení není obava, že budete linčován davem příznivců. Mě by jen zajímalo jestli je to stejná linie, která prodělala test čistícího pudu o kterém majitel linie samozřejmě nevěděl a tak nějak to nedopadlo jak je przentována. Pokus byl dělán s IM přímo od mateřského zdroje a několikrát opakován náhoda vyloučena.
Nepsal jsem, že jste něco psal o ranném chovu matek, vy máte metodu večerních oplození, jestli si to pamatuji správně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 1. 10. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

"8 z 8 je 100% a když je na ně reklama o mnoholetém šlechtění na čistící pud? Pokud v tom prozrazení není obava, že budete linčován davem příznivců. Mě by jen zajímalo jestli je to stejná linie, která prodělala test čistícího pudu o kterém majitel linie samozřejmě nevěděl a tak nějak to nedopadlo jak je przentována. Pokus byl dělán s IM přímo od mateřského zdroje a několikrát opakován náhoda vyloučena."


Podle mně jsou řeči o včelách šlechtěných na čisticí pud spíš marketingové žvásty. Každý šlechtitel matek šlechtí včely v první řadě na výnos. Nemůže si dovolit vybrat nějakou méně výnosější linii jen na základě toho, že má dobrý čisticí pud, protože včely jsou jako celek tak vyšlechtěny na výnos, že by tomuto šlechtiteli při takovém výběru výnos znatelně propadl a jeho matky by se neprodávaly. Přirozeně k čisticímu pudu přihlíží, ale většina váhy výběru linie, hodně desítek procent, musí mít výnos. Čisticí pud bude mít tak do 10 %.
Vysoký čisticí pud jeho linie bych věřil pouze tomu chovateli, který by přímo uvedl, že preferuje čisticí pud a rovnou uvedl , že kvůli tomu budou mít včelstva s jeho matkami nějakým způsobem menší medný výnos než jiné linie.
Neboli nic není zadarmo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 30. 9. 2012
Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...

Ono se to dá také aplikovat obráceně Mohutné včelstvo zase v počátku nákazy vyprodukuje mnohem více spor než to malé

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 29.9.2012 19:46:07
> ----------------------------------------
> Pokud je řeč o moru, tak k nějaké odolnosti jsem zase skeptik Já. Protože
> si myslím, že kdyby byla, tak už by si včelaři před těmi 150 lety strčily
> do klátu včely morurezistentní, protože ta přírodní selekce má o hodně
> větší náskok než nějaký čas od začátku včelaření. Příroda určitě nečekala
> na člověka až tu odolnost z tý včely vyselektuje.
> Selektovat včely s dobrým čistícím pudem je užitečné ve více směrech, ale
> je to také o tom udržet včely v síle, tam bude začátek odolnosti proti
> nemocem. Aspoň proti těm původním.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu